Přístup investora rozhoduje o úspěšnosti projektu
Při realizaci stavebního projektu musí investor učinit mnoho rozhodnutí a řídit velké množství subjektů, které se na realizaci podílí. Štefanovič hned v úvodu podotýká: „Právě jeho přístup rozhodne o úspěšnosti celého výsledku projektu. Je třeba si uvědomit, že tak jako ředitel firmy musí řídit a koordinovat činnosti všech svých úseků ve firmě, obdobná funkce jej čeká v případě stavebního projektu. Samozřejmě si může zvolit zkušeného projektového manažera, který mu řídí jednotlivé procesy a také předkládá více variant řešení pro konečné rozhodnutí. Jen zdůrazním, že v tomto momentě je velmi důležité, aby projektový manažer dokázal investorovi k jednotlivým variantám řešení předkládat srozumitelně i jeho důsledky. Tedy jak finanční nárůst či pokles v rozpočtu, tak způsob technického řešení, s tím související technologie, časové důsledky v harmonogramu projektu, formu a náklady na údržbu při provozu apod. Projektový management bych tedy přirovnal k velmi efektivnímu nástroji, který musí být pravou rukou investora v roli „rádce a ochránce“. Skutečného partnera, který ho chrání před unáhlenými rozhodnutími.
Záměrně takto definuji roli projektového manažera proto, abych předešel mylné představě, že generální projektant vše řídí sám a investor si jen přebere klíče od hotového objektu. To skutečně není reálná představa. Tak jako je nutný ve firmě výkonný ředitel, stejně tak je nutný v projektu výkonný investor. Člověk, který je připraven učinit potřebná rozhodnutí pro to, aby se projekt úspěšně propracoval všemi fázemi. Většina investorů již pochopila, že uřídit stavební projekt je nesnadný úkol, stejně jako řízení firmy. A už vůbec nelze řídit obojí najednou. Je to neefektivní. Je smysluplnější řídit svůj business, své podnikání, něco v čem jsem zkušený a mám výsledky a projektový management zabezpečit formou outsourcingu. Proto je outsourcing tak úspěšný. Každý z nás dělá to, co umí, v čem je zkušený. Výsledkem je kvalitní práce za minimum času,“ uzavírá Štefanovič.
Projektový management předvídá a chrání samotného investora
Cílem projektového manažera je provést projekt všemi fázemi „napřímo“, s co nejméně třecími plochami, časovými i finančními výkyvy apod. V praxi nelze dosáhnout přímky z bodu A do B bez jakékoliv okliky. Úkolem však je předvídat a činit nutná opatření, aby ta cesta byla co nejpřímější. Neustále srovnávat průběh projektu s reálnou situací. Dokázat odhalovat případná rizika a připravit se na ně. Stěžejní roli hraje objektivní kontrola, která dokáže předem odhalit, že při daném tempu není reálné konkrétní úkol stihnout, proto je nutné učinit zavčas opatření například v podobně nočních směn, zvýšení počtu potřebné technologie, zadání do výroby s 2 měsíčním předstihem apod. „Často investorům na jednání říkám, že role DELTY je v tomto procesu vůči investorovi převážně ochranná. A to ochrana ve dvou směrech. Za prvé ve smyslu ochrany před zhotovitelem stavby, který přestože se tváří jako „spoluhráč“, přiznejme si, je investorovi v této hře „protihráčem.“ Logicky chrání své zájmy. A za druhé ve smyslu ochrany před sebou samotným. Projektový tým by měl umět chránit investora i před špatným, unáhleným rozhodnutím, často učiněným pod časovým tlakem vytvořeným zhotovitelem stavby a také často v důsledku rozhodování o něčem, čemu detailně nerozumí a proto netuší, jaké důsledky přinese dané rozhodnutí“. V těchto situacích se skutečně osvědčí partner, projektový manažer, skutečný spoluhráč v této hře, který chrání Vaše zájmy ne své. Pod vedením zkušeného projektového manažera vzniká objekt jasně definované kvality. Plnohodnotná stavba, která je funkční a ekonomická z hlediska provozu po celou dobu svého životního cyklu.
Organizace, komunikace, profesionální sdílení informací
Tak jako na fotbalovém hřišti, každý hráč ví, kde je jeho místo, zda pravé či levé křídlo, zda hraje útok nebo obranu, tak stejně tak musí každý subjekt podílející se na výstavbě projektu vědět, jaké jsou jeho povinnosti a také do jaké míry a komu za ně odpovídá. Jen tak lze předejít chaosu. Nastavením pravidel, určením jednotlivých rolí, vytvořením projektového organigramu.
Spolu s organizací souvisí také komunikace a způsob sdílení informací. V této oblasti Štefanovič upozorňuje na tzv. Data-pool, který DELTA nabízí investorům jako IT podporu pro hladký průběh procesů při realizaci projektu. „Jedná se o promyšlené, inteligentní datové úložiště, kde se ukládají všechna potřebná data k projektu a také přístupy jednotlivých subjektů k potřebným datům dle činnosti. Tedy všechna data na jednom místě, přístupná odkudkoliv a kdykoliv potřebujete.
Obranný mechanismus versus náklady
Zkušený projektový manažer také plní investorovi částečně roli „hlídacího psa“ rozpočtu, který jakmile se začnou provádět změny v projektu, upozorní investora za jaké náklady si danou změnu pořídí a také jaký důsledek tato změna přinese. „Pojem vícenáklady v souvislosti se změnami všichni registrujeme. Ale pozor, je nutné pohlídat, zda se z rozpočtu smazávají také tzv. méněnáklady, tedy ta část materiálu, práce a času, která díky změně odpadá“. U změn je velmi důležitý fakt, že pokud jsme ve fázi přípravy projektu a projekce, vše je stále ještě na papíře, změny je možné diskutovat a zvažovat, hledat řešení. Jakmile však přejde projekt do procesu zahájení stavby, náklady zcela neúměrně a abnormálně rostou a zatěžují rozpočet viz schéma.
„Vždy zdůrazňuji investorům, že projektová příprava je nejdůležitější část projektu. Právě detailní přípravou a kvalitní projekcí může investor nejvíce snížit náklady a nebo naopak enormně zvýšit, díky tomu, že požaduje změny až během samotné realizace“.
Technický dozor hlídá kvalitu, nedokáže nahradit funkci projektového managementu
Praxe s sebou také přináší, zajímavý výsledek o tom, že investoři často nevědí, co přesně jim má vlastně technický dozor přinést. Funkce tohoto „dozora“ se tak často mění pouze v konstatování: „ má být hotovo, není.“ „Já osobně od stavebního dozoru očekávám, že je odborníkem ve svém oboru. Tedy dokáže srovnávat časový harmonogram projektu s realitou, vyhodnocuje přímo na stavbě kvalitu stavebního procesu a dokáže tak zavčas zabránit chybě hned při startu. Tedy pokud je zeď křivá již v základech, je to technický dozor, který tento rozpor odhalí zavčas než dojde k prodlevě materiálu, času atd. Nemělo by tedy dojít k situaci, že konstatuje až při její 5-ti metrové výšce „je křivá, doporučuji zbourat“. Tedy dohled a podrobná analýza procesů během výstavby je stěžejní funkcí technického dozoru, v tom tkví jeho nepostradatelná funkce v týmu.
Z praxe vím, že investoři často zaměňují funkci projektového managementu s funkcí technického dozoru. Bohužel nelze po technickém dozoru žádat plánování, předvídání vývoje stavby, řízení procesů na stavbě atd. Jeho funkce spočívá pouze v detailní kontrole stavby, tak aby byla dodržena nastavená kvalita procesů“.
„Je opravdu mnoho nástrah, které při realizaci projektu na investora čekají a proto je nutné všechny kroky důkladně naplánovat a promyslet do detailů. Mnoho investorů staví jen jednou, případně několikrát za život a často se jedná o velmi vysoké investice, které si zaslouží komplexní promyšlenou přípravu a profesionální řízení. Jen pak může přijít příjemná závěrečná fáze stavění. Předání díla, které v DELTĚ interně nazýváme „okamžik pravdy, “ kdy můžeme společně s investorem konstatovat, že skutečný stav objektu odpovídá zadání a stačí jen převzít stavební dílo bez vad a nedodělků“.
You must be logged in to post a comment Login